My jsme si říkali, že až jednou přijde do politiky umělá inteligence, začne to dávat smysl. Jenže ouha – ona by se tam musela nejdřív dostat přes přísné výběrové řízení, kdy by hned po první otázce „Proč chcete být ministrem?“ zkolabovala při výsledném výpočtu, že „logický důvod neexistuje“.
Politici se dnes tváří, že AI konečně nahradí omylné úředníky. Ale kdo nahradí politiky? To by musel být algoritmus, který by se dokázal přesvědčivě hádat sám se sebou, periodicky a protichůdně by měnil názor a přitom si myslel, že ho nikdy nezměnil. Takový software by měl jméno „NON ERROR Verze 3.0“.
A ikdyby se náhodou robot stal premiérem, největší problém by nebyl v tom, že nemá city. Ale v tom, že pracuje přísně logicky. Opozice by pak hlásala: „My chceme restart!“ A lidé: „My chceme návrat k továrnímu nastavení!“
A z toho plyne, že dokud má člověk své ego a robot vypínač, předání moci do „rukou“ AI se bát nemusíme – pořád tady ještě vládneme my. Jen občas to vypadá, že jsme si software zapomněli aktualizovat.
