Dánská vláda skutečně zavedla přísná pravidla pro azyl a zásahy do problémových obytných čtvrtí. V roce 2018 představilo Dánsko ambici odstranit do roku 2030 takzvané paralelní společnosti. Opatření zahrnovala proměnu veřejného bydlení, pravidla pro přijímání nájemníků, práci s dětmi i možnost zpřísněných trestů NO-GO zón. Dnes se dánská zkušenost často předkládá jako jednoduchý návod na řešení migrace v celé Evropě. Problém je v tom, že azyl, integrace a bytová politika jsou odlišné oblasti. Každá má jiné cíle a jiná měřítka úspěchu.
Začátek příběhu patří jiné vládě
V březnu 2018 představila strategii „Jedno Dánsko bez paralelních společností“ vláda premiéra Larse Løkke Rasmussena. V květnu téhož roku zveřejnila soubor dílčích politických dohod. Některé podpořili také sociální demokraté. Když se Mette Frederiksenová stala následně premierkou, v přísné politice pokračovala a její vláda prosadila další opatření; nebyla však autorkou této původní strategie. [1]
Roku 2018 úřady evidovaly 29 oblastí tehdy označovaných jako „ghetta“. V prosinci 2024 bylo na seznamu „paralelních společností“ osm oblastí a v prosinci 2025 už jen pět. Údaj o poklesu je tedy skutečný. Není však totéž co tvrzení, že dánský stát odstranil všechny problémy s integrací: seznam zahrnuje obytné oblasti splňující stanovené podmínky. [2]
Co znamenají hranice 50 a 40 procent
Dánská definice „paralelní společnosti“ se týká veřejné obytné oblasti s nejméně tisícem obyvatel. Vedle socioekonomických znaků obsahuje hranici více než 50 procent přistěhovalců a jejich potomků ze zemí, které dánská statistika označuje jako „nezápadní“. Opatření se týká oblastí, které přesahují podíl veřejných rodinných bytů s více jak čtyřiceti procenty přistěhovalců. Cíl dokončení opatření byl stanoven do roku 2030. [3]
Veřejně se hovoří o limitu 30 procent „nezápadních“ obyvatel, jehož překročení prý vede k povinnému přestěhování bez odvolání. Třicetiprocentní hranice se objevuje u samostatné kategorie preventivních oblastí i vedle dalších ukazatelů. Přestavba transformačních oblastí může přesto vést k ukončení nájmů a ke ztrátě dosavadního bydlení. Právě konkrétní výpovědi nájemníci napadli před soudem. [3, 4]
Dánské ministerstvo popisuje více způsobů proměny čtvrtí: novou výstavbu, změnu využití budov, prodej i demolice. Podle jeho souhrnu byla v transformačních plánech nejpoužívanějším nástrojem nová výstavba. [3]
Děti, trestní zóny a skutečná opatření
Součástí dohody z roku 2018 bylo povinné vzdělávací opatření pro jednoleté děti v dotčených oblastech; pravidla počítají s 25 hodinami týdně. Vládní cíl souvisel zejména s dánštinou a včasným zapojením dětí. Pro posouzení takové politiky je potřeba samostatně zkoumat jejich výsledky, dopad na rodiny a přiměřenost zásahu. [1, 5]
Dánsko také zavedlo možnost, aby policie dočasně vymezila zónu se zvýšenou trestní sazbou pro vybrané činy při mimořádné kriminalitě. Neplatí, že každý trestný čin v každé čtvrti na úředním seznamu automaticky znamená dvojnásobný trest. Ministerstvo spravedlnosti výslovně uvádělo vybrané skutky, časové omezení a možnost vyhlásit zónu také mimo sociálně zatížená sídliště. [6]
Azylová čísla poklesu jsou jednoznačná
Dánská statistika vykazuje 10 849 udělených azylových pobytů v roce 2015 a 859 v roce 2024; předběžný údaj za rok 2025 činí 875. Počet podaných žádostí také klesl: z 21 316 v roce 2015 na 2 333 v roce 2024 a předběžně 1 959 v roce 2025. [7]
Roku 2021 dánský parlament schválil právní možnost převádět některé žadatele k posouzení žádosti a případné ochraně do třetí země na základě příslušné dohody a za podmínky souladu s mezinárodními závazky. [7, 8]
Také je třeba připomenout zákon z roku 2016 umožňující použít část peněz či cenností žadatele na náklady jeho pobytu. Zákon vznikl již před vládou Mette Frederiksenové.
Co řekl Soudní dvůr EU
Rozsudek z 18. prosince 2025 je pro dánskou bytovou politiku zásadní, protože se podává jako konečné rozhodnutí. V rosudku se uvádí, že celý zákon porušuje právo EU. Soudní dvůr vyložil pravidla pro posouzení možné přímé či nepřímé diskriminace v případu dotčených nájemníků. Dánskému soudu ponechal rozhodnutí, zda kritérium „nezápadního“ původu ve skutečnosti vede k zakázanému rozdílnému zacházení. Při případném zkoumání nepřímé diskriminace má v úvahu přicházet také legitimní cíl, přiměřenost a právo na respektování domova. Právní otázka je tedy vážná, výsledek sporu však nelze nahradit líbivým sloganem. [4]
Hlasování Evropského parlamentu poměrem 389 ku 206 v březnu 2026 otevřelo jednání o návrhovém nařízení, ale nebylo konečným schválením zákona. V červnu vyjednavači Parlamentu a Rady EU oznámili předběžnou dohodu, která počítá s možností návratových center mimo Unii pro osoby bez práva pobytu. Jde o návraty po ztrátě práva pobytu.
Co si z dánské zkušenosti odnést
Dánsko ukazuje, že stát může stanovit konkrétní cíle, měřit podmínky v obytných čtvrtích a spojovat bytovou politiku s výukou jazyka, vzděláním a veřejnou bezpečností. Zároveň ukazuje cenu těchto rozhodnutí: peníze na proměnu bydlení, možné zásahy do domova a spory o rovné zacházení. Dánská vláda v roce 2018 vyčlenila z bytového fondu na období 2021–2026 deset miliard dánských korun také na renovace a demolice. [1, 4]
Pro českou debatu má smysl položit tyto otázky: Zlepšily se ve sledovaných čtvrtích skutečně výsledky dětí, zaměstnanost a bezpečnost? Přesunuly se některé problémy jinam? Kolik opatření stálo? Které změny lze provést prostřednictvím obcí, škol a správy bydlení bez vytváření nové instituce? A co konkrétního tento dánský model vyřešil?
Této problematice se věnujeme také na našem Fóru Občanských listů, například v tématu Integrace a začlenění nových obyvatel.
Primární zdroje
[1] Dánská vláda: dohody ke strategii proti paralelním společnostem, 8. 5. 2018.
[2] Dánské ministerstvo sociálních věcí: časová řada 2018–2022; stav v roce 2024; stav v roce 2025.
[3] Dánské ministerstvo sociálních věcí: definice oblastí a nástroje proměny bydlení.
[4] Soudní dvůr EU: rozsudek C‑417/23, tiskové shrnutí z 18. 12. 2025.
[5] Dánské ministerstvo školství: příručka k povinnému vzdělávacímu opatření; vládní dohody z roku 2018.
[6] Dánské ministerstvo spravedlnosti: návrh zpřísněných trestních zón.
[7] Dánské ministerstvo pro cizince a integraci: počty azylových žádostí a udělených pobytů 1983–2025.
[8] Dánský parlament: schválené znění zákona L 226 o možnosti přesunů žadatelů do třetích zemí.
[9] Dánský parlament: zákonodárný spis L 87 z let 2015–2016.
[10] Evropský parlament: význam hlasování 389 : 206; Rada EU: předběžná dohoda o návratech, 1. 6. 2026.
