Reforma veřejné správy z počátku tohoto století patří k nejvýznamnějším institucionálním změnám v novodobé historii České republiky. K 31. prosinci 2002 skončily okresní úřady a od 1. ledna 2003 převzaly značnou část jejich agend zejména obce s rozšířenou působností a kraje. Na první pohled by se mohlo zdát, že starý okresní systém byl jednoduše nahrazen novou sítí správních center. Podrobnější pohled však ukazuje mnohem složitější obraz.

Okresní úřad totiž nebyl jedinou institucí vykonávající státní správu na území okresu ani před reformou. Na Sokolovsku existovala již v roce 2002 například síť několika městských stavebních úřadů. Po reformě navíc jednotlivé kompetence nepřešly jediným směrem. Některé získaly obce s rozšířenou působností, jiné kraje a další zůstaly nebo byly později soustředěny na specializovaných státních orgánech.

Proto tato studie nesleduje pouze změnu názvů institucí. Sleduje samotný tok veřejné moci.

U každé vybrané agendy se ptáme:

Kdo stanovuje pravidla? Kdo rozhoduje v prvním stupni? Kdo vykonává správní činnost? Kdo ji financuje? Kdo za výsledek odpovídá? Kdo rozhodnutí kontroluje a kam směřuje odvolání?

První případové studie se soustředí na stavební správu, dopravu a živnostenskou správu. Tyto oblasti byly vybrány záměrně. Každá představuje jiný typ veřejné funkce a jiný způsob rozdělení pravomocí mezi místní, regionální a státní úroveň.

Cílem není rozhodnout, zda byl starý okresní systém lepší než dnešní ORP. Stejně tak není cílem dokázat správnost Modelu 77. Smyslem je zjistit, které principy reformy veřejné správy se osvědčily, kde vznikla nová institucionální složitost a zda lze některé funkce do budoucna uspořádat srozumitelněji.

Teprve když budeme znát skutečnou cestu jednotlivých kompetencí, můžeme odpovědně rozhodovat o tom, které správní úrovně zachovat, které spojit a které případně nahradit jiným uspořádáním.

Nejdříve tedy pravomoc a odpovědnost. Teprve potom úřad a hranice.

Kompetenční studie Sokolovska

Kam přešly pravomoci okresního úřadu? Kompetenční studie 2002–2026

Verze: 0.1
Stav: pracovní analytická studie
Území: dnešní ORP Sokolov a ORP Kraslice, srovnávané s územím někdejšího okresu Sokolov
Sledované období: 2002 → 2003 → 2026

1. Účel studie

Zánik okresních úřadů k 31. prosinci 2002 bývá někdy popisován jako nahrazení okresů obcemi s rozšířenou působností. Takové vysvětlení je příliš jednoduché. Zákon č. 320/2002 Sb. měnil desítky právních předpisů a převáděl jednotlivé kompetence rozdílným směrem. Část působností přešla na obce s rozšířenou působností, část na kraje a část na jiné orgány veřejné správy. Ministerstvo vnitra potvrzuje, že po ukončení činnosti okresních úřadů byla část jejich pravomocí převedena na ORP.

Proto se nebudeme ptát pouze:

„Kdo nahradil Okresní úřad Sokolov?“

Správná otázka zní:

„Kam přešly jednotlivé veřejné funkce, jak jsou řízeny dnes a co se změnilo v odpovědnosti, dostupnosti a kontrole?“

2. Metoda

Každou veřejnou funkci sledujeme podle stejného řetězce:

KDO STANOVUJE PRAVIDLA

↓

KDO ROZHODUJE V PRVNÍM STUPNI

↓

KDO VYKONÁVÁ

↓

KDO FINANCUJE VÝKON

↓

KDO NESE SPRÁVNÍ ODPOVĚDNOST

↓

KDO KONTROLUJE

↓

KDO ROZHODUJE O ODVOLÁNÍ

Zároveň porovnáváme tři časové okamžiky:

2002 — poslední rok okresních úřadů

2003 — stav bezprostředně po reformě

2026 — současná podoba systému

Je to nezbytné, protože dnešní uspořádání není pouze výsledkem reformy z roku 2003. Za více než dvacet let se právní úprava jednotlivých agend dále měnila.

3. První zásadní zjištění: okresní úřad nebyl univerzálním „superúřadem“

Při zpětném pohledu může vznikat dojem, že před rokem 2003 existoval jeden Okresní úřad Sokolov, který vykonával téměř veškerou státní správu okresu. Dostupné prameny takový obraz nepotvrzují.

Například Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo seznam stavebních úřadů platný k 1. lednu 2002. Na území okresu Sokolov byly jako stavební úřady uvedeny:

• Okresní úřad Sokolov,
• Městský úřad Horní Slavkov,
• Městský úřad Chodov,
• Městský úřad Kraslice,
• Městský úřad Kynšperk nad Ohří,
• Městský úřad Loket,
• Městský úřad Sokolov.

Stavební správa tedy byla územně rozčleněná už před reformou ORP. To je pro hodnocení Modelu 77 podstatné. Historický okres nebyl automaticky místem, kde občan vyřizoval všechny správní záležitosti v jednom okresním centru.

4. Případová studie I: stavební správa

Stav v roce 2002

Základním předpisem byl zákon č. 50/1976 Sb., starý stavební zákon.

Na území okresu Sokolov existovalo vedle okresního úřadu šest městských stavebních úřadů. Stavební agenda tedy fungovala v soustavě více pracovišť. Z tohoto zjištění plyne zásadní metodická poznámka:

Zrušení Okresního úřadu Sokolov neznamenalo, že se od 1. ledna 2003 poprvé decentralizovalo běžné stavební rozhodování. To již bylo v značné míře územně decentralizováno. Co se změnilo, byla zejména nadřazená institucionální struktura a rozdělení působností bývalého okresního úřadu.

Rok 2003

Po zániku okresních úřadů získala významnější úlohu krajská úroveň a nový systém ORP.

Reforma tedy stavební správu nepřetvořila způsobem:

1 OKRESNÍ STAVEBNÍ ÚŘAD → 2 ORP

Takové schéma by bylo historicky nepřesné.

Správnější je:

SÍŤ OBECNÍCH STAVEBNÍCH ÚŘADŮ + OKRESNÍ ÚŘAD

↓

SÍŤ OBECNÍCH STAVEBNÍCH ÚŘADŮ + NOVÁ NADŘAZENÁ SPRÁVNÍ ARCHITEKTURA

Tím se ukazuje, že při hodnocení reformy musíme sledovat jednotlivé kompetence, nikoli jen názvy institucí.

5. Stavební správa v roce 2026

Současný stavební zákon č. 283/2021 Sb. rozlišuje několik typů stavebních úřadů. Patří mezi ně ministerstva, Dopravní a energetický stavební úřad, krajské stavební úřady, obecní stavební úřady a další zvláštní stavební úřady. Krajským stavebním úřadem je krajský úřad. Mezi obecní stavební úřady patří obecní úřady ORP a rovněž další pověřené či určené obecní úřady podle prováděcího předpisu. To znamená, že ani dnešní stavební správa nekopíruje jednoduše hranice ORP.

Kraslicko jako konkrétní příklad

Městský úřad Kraslice v srpnu 2026 skutečně provozuje Odbor územního plánování, stavebního úřadu a památkové péče. Jeho pracovníci mají rozdělené stavební území mezi Kraslice, Jindřichovice, Bublavu, Stříbrnou, Rotavu, Přebuz, Šindelovou a Oloví.

Samotný Městský úřad Kraslice současně potvrzuje, že je od 1. ledna 2003 obecním úřadem obce s rozšířenou působností pro osm obcí Kraslicka.

6. Kraj jako nadřazená stavební úroveň

Současný zákon dává krajským stavebním úřadům vlastní prvostupňové kompetence například u záměrů EIA, silnic I. třídy a některých dalších významnějších staveb. Krajský úřad zároveň v systému vystupuje jako nadřízený článek obecní stavební správy podle příslušné zákonné úpravy.

Karlovarský kraj má pro tuto oblast specializovaný odbor stavební úřad. Již jeho starší výroční dokumenty popisují jeho odvolací, kontrolní a metodickou funkci vůči obecním úřadům; současný kontaktní systém kraje potvrzuje existenci samostatných oddělení stavebního úřadu i dnes.

Analytický závěr

Stavební správa tedy poskytuje první silný argument proti představě jedné univerzální správní hranice.

Místní výkon může být relativně hustý, zatímco odvolání, metodika a odborně náročnější rozhodování mohou být soustředěny na vyšší úrovni. Pro Model 77 z toho plyne:

Není nutné, aby místo kontaktu občana bylo totožné s místem odborného řízení celé agendy.

7. Případová studie II: silniční správa a doprava

Doprava ukazuje princip funkčního dělení ještě zřetelněji. Zákon č. 320/2002 Sb. při reformě veřejné správy v řadě ustanovení nahradil „okresní úřad“ právě „obecním úřadem obce s rozšířenou působností“. To se týkalo také rozsáhlých částí dopravní agendy. Současný zákon o pozemních komunikacích však nerozděluje správu pouze podle území. Rozděluje ji především podle druhu komunikace.

8. Kdo dnes rozhoduje o komunikacích

Podle Ministerstva dopravy je základní rozdělení silničních správních úřadů následující:

dálnice → Ministerstvo dopravy

silnice I. třídy → krajský úřad

silnice II. a III. třídy → obecní úřad ORP

místní komunikace → obecní úřad

U veřejně přístupných účelových komunikací vykonává významnou část působnosti rovněž ORP. To je mimořádně poučný příklad. Jedna veřejná funkce — správa pozemních komunikací — je rozdělena nikoli podle jediné administrativní hranice, ale podle významu infrastruktury. Celostátně významná komunikace má jiné správní měřítko než místní ulice.

9. Sokolovský příklad

Portál Městského úřadu Sokolov potvrzuje, že u silnic II. a III. třídy vykonává příslušné úkony silničního správního úřadu ORP Sokolov, zatímco u místních komunikací města vystupuje příslušný obecní úřad. Podobnou strukturu popisuje Městský úřad Kraslice. Jeho odbor uvádí působnost ve věcech silnic II. a III. třídy, místních komunikací a veřejně přístupných účelových cest a spolupráci s policií při úpravách provozu.

Analytický závěr

Dopravní agenda ukazuje, že zásada subsidiarity nemusí znamenat:

„celá doprava patří obvodu“.

Může znamenat:

místní komunikace → obec

regionální silnice → obvod

významnější silnice → země/kraj

celostátní infrastruktura → stát

Taková konstrukce může být ve skutečnosti bližší principu odpovědného státu než snaha vtěsnat všechny dopravní pravomoci do jedné správní úrovně.

10. Co se tedy reformou v dopravě skutečně stalo

U řady agend zákon č. 320/2002 Sb. provedl velmi konkrétní změnu:

OKRESNÍ ÚŘAD → OBECNÍ ÚŘAD ORP

V jiných působnostech ale okresní kompetence směřovaly ke krajům. Zákon proto sám dokládá, že reforma nebyla jen územní. Byla především kompetenční. Původní soubor činností okresního úřadu byl rozebrán a rozdělen podle toho, na jaké úrovni měl být nově vykonáván.

11. Případová studie III: živnostenská správa

Živnostenská správa poskytuje ze všech tří případů snad nejčistší příklad toho, co reforma vytvořila. Zákon č. 320/2002 Sb. změnil zákon o živnostenských úřadech tak, že systém nově tvořily:

obecní živnostenské úřady

krajské živnostenské úřady

Živnostenský úřad České republiky

Obecními živnostenskými úřady se staly odbory obecních úřadů obcí s rozšířenou působností. Krajskými živnostenskými úřady odbory krajských úřadů.

12. Jedna agenda, dvě správní úrovně

Rozdělení odpovědnosti bylo poměrně čitelné. Obecní živnostenský úřad měl vykonávat vlastní živnostenskou agendu, provádět kontroly a vést živnostenský rejstřík.

Krajský živnostenský úřad získal především:

• řídící funkci,
• koordinaci,
• kontrolu,
• metodickou činnost,
• rozhodování o odvolání proti rozhodnutím obecních živnostenských úřadů.

Tato architektura je přímo zakotvena v reformním zákoně. A její základní logika trvá dodnes. Současný zákon č. 570/1991 Sb. stále stanoví, že obecním živnostenským úřadem je odbor ORP a krajský živnostenský úřad vykonává vůči obecním živnostenským úřadům řídící, koordinační, kontrolní a metodickou činnost a rozhoduje o odvoláních.

13. Jak to vypadá na Sokolovsku dnes

Kraslice mají vlastní obecní živnostenský úřad. Oficiální stránky města jej v roce 2026 popisují jako místo, které vede živnostenský rejstřík, přijímá registrace, vykonává kontroly a funguje také jako centrální registrační místo.

Karlovarský kraj dlouhodobě uvádí sedm obecních živnostenských úřadů v kraji, mezi nimi Sokolov a Kraslice, a krajský živnostenský úřad nad nimi vykonává metodickou a další zákonnou působnost. Na území někdejšího okresu Sokolov tedy dnes existují dva obecní živnostenské úřady odpovídající dvěma ORP.

14. Kompetenční mapa tří sledovaných agend

Funkce	2002	Po reformě 2003	Stav 2026	Základní změna
Stavební správa	Okresní úřad + síť městských stavebních úřadů	obecní stavební úřady + nová krajská struktura	obecní, krajské a specializované stavební úřady	změna nadřazené architektury, nikoli prosté vytvoření místních úřadů
Silniční/dopravní správa	okres, obce a další orgány podle agendy	značná část okresních kompetencí na ORP, část na kraje	obec → ORP → kraj → ministerstvo podle druhu komunikace	funkční rozdělení podle významu infrastruktury
Živnostenská správa	okresní soustava	obecní ŽÚ při ORP + krajské ŽÚ	stejná základní dvoustupňová logika	jasné oddělení výkonu a odvolací/metodické úrovně

Tabulka je záměrně zjednodušeným modelem institucionální architektury. Nenahrazuje právní posouzení konkrétního správního řízení.

15. Co reforma skutečně decentralizovala

Na základě prvních tří případů lze už poměrně bezpečně odmítnout dvě krajnosti.

První nepřesný obraz

„Před rokem 2003 bylo všechno v okresním městě.“

Nebyla to pravda. Stavební úřady existovaly například také v Horním Slavkově, Chodově, Kraslicích, Kynšperku nad Ohří a Lokti.

Druhý nepřesný obraz

„Okresní úřad byl pouze přejmenován na ORP.“

Ani to není pravda. Reformní zákon převáděl různé kompetence na různé instituce.

Skutečný proces proto lépe vystihuje:

STARÝ SYSTÉM

↓

ROZEBRÁNÍ KOMPETENCÍ

↓

ROZDĚLENÍ MEZI OBCE, ORP, KRAJE A STÁT

16. Co reforma získala

Z hlediska principů veřejné správy lze identifikovat několik potenciálních přínosů.

Dostupnější výkon části státní správy

Síť 205 ORP vytvořila podstatně jemnější územní strukturu než síť okresních úřadů. Na Sokolovsku vznikla dvě hlavní centra rozšířené státní správy — Sokolov a Kraslice. To může být významné především pro periferní Kraslicko.

Oddělení výkonu a odvolání

U živnostenské správy je dobře vidět logika:

ORP rozhoduje

↓

kraj metodicky řídí, kontroluje a rozhoduje o odvolání

Takové uspořádání odpovídá důležitému principu, že prvostupňový rozhodující orgán nemá být zároveň konečným přezkumným orgánem.

Funkční diferenciace

Dopravní správa ukazuje rozumný princip: jiné měřítko pro místní ulici, jiné pro regionální silnici a jiné pro dálnici. Ne všechny veřejné funkce potřebují stejné správní území.

17. Co reforma zároveň zkomplikovala

Stejný systém ale přinesl nový typ složitosti. Občan se již nemůže orientovat pouze podle otázky:

„Do kterého okresu patřím?“

Musí někdy vědět také:

O jakou agendu jde?

Jakého druhu je komunikace?

Je rozhodující obec, ORP, kraj nebo specializovaný orgán?

Jde o první stupeň, nebo odvolání?

Z pohledu právní specializace to může být správně. Z pohledu občanské srozumitelnosti však vzniká problém.

18. Důležitý rozdíl: institucionální jednoduchost není totéž co občanská jednoduchost

Toto je jeden z nejvýznamnějších závěrů pilotu. Představa, že dobrý stát musí mít co nejméně typů institucí, může být chybná. Specializovaná správa může být odbornější a bezpečnější. Pro občana však nemusí být nutné, aby složitost systému znal. Ideální uspořádání by proto mělo umožnit:

složitost uvnitř veřejné správy

ale

jednoduchost na rozhraní mezi občanem a státem.

Občan by měl sdělit, co potřebuje. Stát by měl sám určit, která instituce je příslušná. To je velmi důležitá možnost, kterou dnešní digitalizace otevírá.

19. Důsledky pro Model 77

První tři případové studie vedou k zásadnímu metodickému závěru:

Model 77 nesmí být kopií okresního úřadu

Pokud by projekt vytvořil přibližně 77 nových úřadů a mechanicky do nich soustředil všechny činnosti dnešních ORP, mohl by ztratit výhodu místní dostupnosti.

Model 77 nemusí znamenat 77 kontaktních míst

Je možné oddělit:

místo poskytování služby od místa odborného řízení a od místa politické odpovědnosti.

Například odborný tým může být společný pro větší území, zatímco podání a základní kontakt s občanem zůstávají místně dostupné.

Různé funkce mohou potřebovat různá území

Doprava tento princip již dnes prakticky používá. Proto bychom neměli předpokládat:

1 zemský obvod = 1 hranice pro všechny státní agendy.

Budoucí obvod může být především jednotkou řízení, demokratické odpovědnosti a financování, zatímco vlastní výkon některých služeb může mít hustší nebo naopak širší síť.

20. První návrh možné architektury

Z dosavadních poznatků lze formulovat pracovní model:

OBEC

Místní záležitosti a služby, které lze bezpečně a hospodárně vykonávat místně.

KONTAKTNÍ PRACOVIŠTĚ

Nemusí představovat samostatnou rozhodovací instituci. Může poskytovat občanům osobní kontakt se státem.

ZEMSKÝ OBVOD

Odborné správní kapacity, které jsou pro jednotlivé malé úřady obtížně udržitelné.

ZEMĚ / VYŠŠÍ ÚROVEŇ

Odvolání, metodika, koordinace a funkce vyžadující větší územní rozsah.

STÁT

Jednotné právo, celostátní systémy, strategická infrastruktura a specializované celostátní funkce. Toto zatím není rozhodnutí koncepce. Je to hypotéza odvozená z prvních případových studií.

21. Největší test: co by se stalo s Kraslicemi?

Právě Kraslicko je pro Model 77 mimořádně důležité. Dnes má vlastní ORP, vlastní stavební úřad, vlastní živnostenský úřad, vlastní dopravní správu a další veřejné funkce. Oficiální stránky Kraslic potvrzují rozsáhlou skladbu odborů vykonávajících státní správu pro osm obcí ORP. Pokud bychom Kraslicko jednoduše začlenili pod větší Sokolovský obvod a fyzicky soustředili agendy do Sokolova, reforma by mohla:

zvýšit odbornou kapacitu

ale současně

zhoršit dostupnost pro občana.

Proto je třeba testovat minimálně tři možnosti:

A — zachovat rozhodování v Kraslicích

B — soustředit odborné rozhodování v Sokolově, ale zachovat kontaktní místo v Kraslicích

C — rozdělit funkce podle jejich charakteru

Teprve data o počtech případů, pracovnících, nákladech a dostupnosti mohou rozhodnout, která možnost je lepší.

22. Co nám veřejné zdroje zatím neříkají

Z právních předpisů lze poměrně přesně zjistit kdo má kompetenci.

Mnohem obtížnější je z nich zjistit:

kolik práce daná agenda skutečně představuje,

kolik lidí ji vykonává,

kolik rozhodnutí ročně vydá,

kolik stojí,

jak dlouho řízení trvá,

jak často je rozhodnutí napadeno,

jak často je v odvolacím řízení změněno nebo zrušeno,

jak obtížné je obsadit odborná pracovní místa.

A právě tato data budou pro posouzení Modelu 77 rozhodující.

23. Datové požadavky pro Městský úřad Sokolov a Kraslice

Pro každou z vybraných agend potřebujeme za vhodné období, ideálně nejméně tři až pět let:

Ukazatel	Sokolov	Kraslice
počet systemizovaných pracovních míst	zjistit	zjistit
skutečný počet pracovníků	zjistit	zjistit
počet rozhodnutí ročně	zjistit	zjistit
počet dalších správních úkonů	zjistit	zjistit
počet odvolání	zjistit	zjistit
počet změněných rozhodnutí	zjistit	zjistit
počet zrušených rozhodnutí	zjistit	zjistit
personální náklady	zjistit	zjistit
provozní náklady	zjistit	zjistit
průměrná doba vyřízení	zjistit	zjistit
neobsazená odborná místa	zjistit	zjistit

Takový soubor umožní poprvé změřit správní kapacitu, nikoli ji pouze odhadovat.

24. Další požadovaná data od Karlovarského kraje

U krajské úrovně potřebujeme zejména:

• počet odvolání ze Sokolova a Kraslic,
• výsledky odvolacích řízení,
• metodické a kontrolní zatížení,
• personální kapacitu příslušných krajských odborů,
• časovou náročnost agend,
• případné rozdíly mezi jednotlivými ORP.

Zvlášť cenný bude údaj: kolik prvostupňových rozhodnutí připadá na jedno úspěšné odvolání nebo zrušené rozhodnutí. Ten může pomoci hodnotit kvalitu a stabilitu rozhodování jednotlivých úřadů.

25. Historická data, která potřebujeme z archivů

Pro úplné srovnání roku 2002 bude pravděpodobně nutné využít archivní materiály.

Potřebujeme zejména:

• organizační řád Okresního úřadu Sokolov,
• výroční zprávy,
• rozpočtové a personální dokumenty,
• seznam odborů a oddělení,
• statistiky správních řízení,
• spisové a skartační plány,
• případně předávací protokoly z roku 2002/2003.

Právě předávací dokumentace může být mimořádně cenná. Může ukázat nejen právní převod kompetencí, ale také:

• kam přešli zaměstnanci,
• kam byly převedeny spisy,
• jaké instituce převzaly konkrétní agendy,
• jak byl rozdělen majetek a technické zázemí.

26. Co už lze hodnotit

FAKT

Okresní úřady skončily k 31. prosinci 2002 a část jejich působností přešla na ORP.

FAKT

Převod nebyl jednotný. Zákon č. 320/2002 Sb. měnil velké množství jednotlivých právních předpisů a podle agendy převáděl pravomoci na různé úrovně.

FAKT

Na území okresu Sokolov existovalo již v roce 2002 vedle okresního úřadu šest městských stavebních úřadů.

FAKT

Dnes fungují Sokolov a Kraslice jako dvě ORP a Kraslice vykonávají přenesenou působnost pro osm obcí svého správního obvodu.

FAKT

Současná silniční správa je rozdělena mezi obec, ORP, kraj a ministerstvo podle druhu komunikace.

FAKT

Současná živnostenská správa odděluje obecní prvostupňový výkon od krajského řízení, metodiky, kontroly a odvolání.

27. Co zatím hodnotit nelze

Bez provozních dat nelze odpovědně tvrdit, že:

• dva úřady jsou dražší než jeden,
• Kraslice jsou příliš malé pro odborný výkon státní správy,
• sloučení se Sokolovem by přineslo úsporu,
• historický okres byl efektivnější,
• Model 77 by byl levnější,
• větší správní obvod automaticky zvýší kvalitu rozhodování.

Taková tvrzení musí být prokázána.

28. První hodnocení reformy 2003

Na základě tří analyzovaných oblastí lze formulovat předběžný závěr. Reforma veřejné správy nebyla prostým odstraněním jedné administrativní úrovně. Byla pokusem rozložit veřejné funkce podle vhodnějšího měřítka výkonu. U některých agend přiblížila výkon státu prostřednictvím ORP. U jiných posílila krajskou úroveň. Současně vytvořila systém, v němž občan někdy musí rozlišovat mezi obcí, ORP, krajem a specializovaným státním orgánem.

Reforma tedy pravděpodobně přinesla:

větší územní dostupnost některých služeb

ale také

složitější institucionální mapu.

Zda tato výměna přinesla celkový prospěch, nelze rozhodnout pouze podle počtu úřadů.

29. Nejvýznamnější poznatek pro Deklaraci odpovědného státu

Dosavadní pilot naznačuje, že při reformě státu potřebujeme rozlišovat nejméně čtyři věci:

ÚZEMÍ

ROZHODOVACÍ PRAVOMOC

ODBORNÝ APARÁT

KONTAKT S OBČANEM

Nemusejí být vždy umístěny na stejné úrovni. To může být jeden z klíčů k jednoduššímu státu. Nemusíme například zachovávat samostatný odborný aparát v každém malém správním centru jen proto, aby občan nemusel cestovat. Stejně tak nemusíme rušit místní kontaktní pracoviště jen proto, že odborné rozhodování soustředíme na větším území.

30. Pracovní model pro další testování

Zkušenost reformy 2003 nás vede k možné konstrukci:

DECENTRALIZOVAT KONTAKT

SOUSTŘEDIT ODBORNOST TAM, KDE JE TO POTŘEBA

JASNĚ URČIT ODPOVĚDNOST

ODDĚLIT ROZHODOVÁNÍ OD PŘEZKUMU

DIGITALIZOVAT TOK INFORMACÍ MÍSTO PŘESOUVÁNÍ OBČANA

Takový princip je zatím pouze hypotézou.

Sokolovský pilot ji musí vyvrátit nebo potvrdit daty.

31. Závěr

Původní otázka zněla:

„Kam zmizely pravomoci Okresního úřadu Sokolov?“

Po prvním podrobném zkoumání lze odpovědět:

Nezmizely. Byly rozděleny.

Část přešla blíže k občanům na obce s rozšířenou působností. Část byla soustředěna na krajské úrovni. Některé funkce byly a nadále jsou rozděleny podle významu, území nebo odbornosti. A některé agendy prošly od roku 2003 dalšími zásadními reformami. Historický okres proto nelze jednoduše obnovit tím, že znovu spojíme Sokolov a Kraslice pod jediný úřad.

Nejprve musíme zjistit, které funkce má smysl skutečně spojovat.

Sokolovský pilot tak začíná ukazovat možná ještě důležitější zásadu, než je samotný počet správních obvodů:

Nejdříve určit veřejnou funkci a její odpovědnost. Teprve potom určit území a instituci, která ji má vykonávat.

Stav důkazů

Silně doloženo: právní přechod kompetencí, institucionální struktura, existence jednotlivých typů úřadů.

Částečně doloženo: konkrétní organizační podoba výkonu na Sokolovsku v různých historických obdobích.

Dosud nedoloženo: srovnatelné náklady, počty pracovníků, počty řízení, délky řízení, odvolací úspěšnost a skutečné úspory či ztráty jednotlivých modelů.

Tyto údaje musí být předmětem další fáze pilotu.

Největší přínos tohoto rozboru vidím ve zjištění, že historická okresní soustava není vhodnou nulovou hypotézou typu „jeden okres = jeden úřad“. Už seznam stavebních úřadů z roku 2002 dokládá, že na Sokolovsku vedle okresního úřadu fungovaly stavební úřady v Sokolově, Kraslicích, Chodově, Lokti, Kynšperku nad Ohří a Horním Slavkově. To výrazně mění způsob, jakým bychom měli historický okres porovnávat s Modelem 77.

Druhým silným závěrem je živnostenská správa. Reforma zde vytvořila velmi čitelný řetězec ORP = výkon → kraj = metodika, kontrola a odvolání, který v základní podobě přetrvává. Naopak doprava ukazuje, že nemusí existovat jediná správná územní úroveň: místní komunikace řeší obec, silnice II. a III. třídy ORP, silnice I. třídy kraj a dálnice stát.

Za další krok proto považuji nikoli další obecnou kapitolu, ale datový audit Městských úřadů Sokolov a Kraslice. Potřebujeme zjistit počet pracovníků, případů, odvolání, náklady a výsledky tří sledovaných agend. Právě tam poprvé zjistíme, zda dva správní aparáty na území někdejšího okresu představují užitečnou dostupnost, nebo duplicitu — a u kterých funkcí platí které z těchto dvou tvrzení.